Jak na filtrování produktů I. – Základy filtrů
18/8/2015
Pravděpodobně se snažíte budovat web, který budou mít rádi jak vyhledávače tak lidé. Ovšem díky použití filtrů na Vašem webu se může snadno stát, že Vás vyhledávače zrovna milovat nebudou a nebudou chtít indexovat většinu stránek, které máte vytvořené formou filtrů. Pojďte se nyní zamyslet nad tím k čemu vůbec filtry potřebujeme.
K čemu filtry?
Spoustu z Vás asi napadne k čemu vůbec potřebuji filtrování produktů, když mohu snadno použít tagy a kategorie a docílím pravděpodobně stejného vytvoření vhodných podstránek. Popravdě může být toto řešení v některých případech fajn, ale pokud děláte velký eshop se spoustou produktů, tak jednoznačně potřebujete kvalitní filtraci produktů. Uživatelé si totiž z Vašich tisíců položek budou chtít vybrat pouze tu, které odpovídá jejich specifickým požadavkům. Nyní se dostáváme ke dvěma možnostem:
- Filtry průchozí pro vyhledávače
- Filtry neprůchozí pro vyhledávače
Pokud máte filtry neprůchozí pro vyhledávače, tak Vám rovnou říkám, že se připravujete o velkou spoustu návštěvnosti, která by mohla tvořit nemalé příjmy Vašeho eshopu. Paradox je, že neprůchozí filtry má většina předních českých eshopů jako například Mall, CZC atd. Proto v tomto segmentu vidím obrovskou příležitost pro chytré eshopaře, kteří chtějí získat konkurenční výhodu.
Základy filtrů
Upřímně řečeno to není nikterak závratně těžké. První věcí, kterou ke správné filtraci produktů potřebujete je kvalitní analýza klíčový slov. Na základě této analýzy budete schopni postavit jednotlivé filtrovací položky filtrů, tak, aby pro uživatele i vyhledávače dávaly smysl. Například zjistíte, že se druh bot, které prodáváte, pojí nejčastěji se značkou, barvou a použitým materiálem. Proto budou pro Vás tyto parametry klíčové a rozhodně by se měly ve filtrech objevit. Při větším počtu parametrů a podparametrů doporučuji nakreslit si celou strukturu na papír a nebo použít některý z nástrojů pro myšlenkové mapy. Například Coggle.it. Budete tak mít jasno podle čeho chcete filtrovat produkty a jaké podstránky budete díky kombinaci filtrů dostávat a zda pro Vás mají smysl.
Pokud máte hotovou analýzu klíčových slov a následnou strukturu filtrů, tak je řadě správné technické řešení filtrů. Dokonce ani ve WordPressu neexistuje plugin, který by průchozí filtry zvládal a filtroval produkty správně. Spoustu věcí je totiž třeba udělat na míru. Z toho plyne, že pokud půjdete do vlastního řešení filtrů, tak do toho pravděpodobně zahučíte za pár nižších desítek tisíc korun. Vyplatí se to?
Za mě říkám, že jednoznačně ANO! Pokud totiž budete mít řešení jednou hotové, tak ho můžete vzít a rozhodit ho i na další web. Tím pádem investici rozložíte mezi více webů a její splacení bude rychlejší a efektivnější. Navíc díky filtrům získáte spoustu automaticky vytvořených stránek a kombinaci různých parametrů, které by Vás ani nenapadly. Navíc je všechno automatizované. Nemusíte tagovat každý produkt zvlášť.
Dejte si však pozor, pokud budete s filtry zacházet neopatrně, tak můžete vytvořit obrovské množství duplicit a nerelevantních podstránek. Vyhledávač pak může ze dne na den přestat indexovat Vaše stránky, protože mu budete dávat do indexu nesmysly a tím pádem pro něj ztratí Vaše stránky smysl. Věnujte proto pozornost následujícímu odstavci.
Základní technické náležitosti filtrů
Pro každý jednotlivý parametr i kombinaci parametrů se musí vytvářet dynamicky generované nadpisy <h1>. Budu vše demonstrovat na příkladu bot. Někdo je v kategorii lodičky u Vás na webu a chce kožené lodičky. Zvolí tedy pravděpodobně položku materiál, kde zaškrtne „kožené“. V tu chvíli by se měl automaticky změnit nadpis stránky na „Kožené lodičky“. To samé se musí udát i s titlem stránky, který se také musí dynamicky změnit na „Kožené lodičky“. V neposlední řadě se pak musí změnit i URL adresa. Výsledek by tedy mohl vypadat následovně www.xyz.cz/db-lodicky/m-kozene/. Parametry db(druh body) a m(materiál) jsem si vymyslel, ale je důležité v parametrech mít pořádek. Díky použití jednopísmenné předpony budete vědět, jaký parametr se do filtrů propisuje. Není to samozřejmě nutností, ale já to používám.
Tak jo, již se dynamicky generuje nadpis, title a URL adresa. Tím pádem máme vyřešený ten uplně největší SEO základ a to je to, aby každá stránky měla tyto 3 věci unikátní a byl na ní unikátní obsah(v našem případě produkty). V takovém případě mají tyto položky pro vyhledávač smysl.
Aby nevznikaly duplicity tytu „Kožené lodičky“ a „Lodičky kožené“, tak je důležité stanovit přesné pořadí filtrů. To uděláte opět na základě analýzy klíčových slov, kde se pořadí jednotlivých parametrů pokusíte nějak kvantifikovat. Pokud Vám vyplyne, že lidé hledaní více spojení „Kožené lodičky“ resp. „MATERIÁL + Lodičky“, pak takto tvořte nadpisy, titly i URL stránek.
Postupujte vždy od nehledanější parametrů k těm méně hledaným. Domnívám se(nevím), že lodičky budou často hledány ve spojením se značkou.Z toho důvodu bude pořadí filtrů například následující: „MATERIÁL + Lodičky + ZNAČKA + BARVA + DRUH“. Značka bude při zvolení více parametrů následovat vždy za „Lodičky“ a až pak přijdou na řadu další parametry jako druh nebo barva. Jedná se pouze o příklad a jak jsem již avizoval, tak toto musíte vyřešit na základě analýzy KW, díky které budete schopni odhadnout ideální pořadí parametrů, když někdo zvolí více parametrů najednou.
V dalším díle Vsi ukážeme složitější technické náležitosti filtrů, jak filtry nechat indexovat a jak s nimi pracovat dále.
Super 🙂 těším se na další díly – s propojením e-shopového know-how s affilweby jsem moc nepracoval, ale bude tam ukrytá pěkná cesta ke zlepšení… Díky!
Řešil jsem problém. Došlo mi jeho řešení při psaní komentáře sem 😀 Jde vlastně o to, že je potřeba správně rozlišit co je kategorie a co je filtr. Například když chce člověk kalhoty, tak nemůže současně chtít, aby produkty kalhoty měli vlastnost tu, že to jsou trička. Lépe je to vidět na mém webu palivove-drevo.org, kde mám kategorie a filtry dohromady, což tvoří úděsné UX 😀 Ale hodlám to samozřejmě napravit, proto čtu i článek tady 🙂 Díky za něj 😉
Jsem rád, že pomohl 🙂
Netušíte někdo, o kolik procent se může zvednout návštěvnost, když se ty filtry opraví a udělají se pořádně? My to máme totálně špatně – nejsou friendly url, není to vůbec prolinkované, optimalizované. Ale když jsem přemýšlel o náročnosti, kdyby se to mělo předělávat, tak v tom zahučíme za stovky tisíc. Takže stále váhám a ne a ne se do toho pustit. Jsou nějaké analýzy, které hovoří o dopadech? Nějaká průměrná čísla?
Určitě záleží na projektu. Filtrace není vhodná pro každého a to i z hlediska nákladů, které popisujete. Dlouhodobě je to však jediné udržitelné řešení. Obvzlášť u komplikovaných e-shopů s nespočtem různých parametrů u produktů. Doporučil bych se obrátit například na Pavla Ungra nebo Zdeňka Dvořáka. Ti by podle mě mohl mít aktuální reálné výsledky o přechodech na parametrickou filtraci u některého ze svých klientů. Snad budou otevření k nějakému sdílení. 🙂