Jak na těžbu kryptoměn: V. Optimalizace pro maximální výkon

Je tady poslední díl mého miningového seriálu. Tento díl bude jeden z nejdůležitější, protože si ukážeme jak z těžební mašiny vytáhnout úplně maximum. Tady teprve začínají ty pořádné čáry a magie.

Rekapitulace jednotlivých dílů:

  1. Vyplatí se vůbec těžit kryptoměny?
  2. Výběr hardwaru pro těžení
  3. Stavba těžebního rigu a instalace hardwaru 
  4. Volba softwaru pro těžbu kryptoměn 
  5. Optimalizace těžení pro maximální výkon (tento díl)

Hned ze začátku bych rád na pravou míru uvedl jednu věc. Všechny články budou popisovat moje zkušenosti. Existuje mnoho cest jak dosáhnout cíle a tohle bude jedna z nich. Pokud máte již s těžbou kryptoměn zkušenosti, tak je téměř jisté, že to děláte jinak než já. A to je v pořádku. Každý by si měl najít svojí cestu. I přesto doufám, že se články budou líbit jak těm, kteří by třeba chtěli začít těžit a nebo i pomohou některým těžařům, kteří nejsou třeba tak technicky zdatní.

Flashování grafický karet

Jak jsem již několikrát během tohoto miningového seriálu zmínil, tak grafické karty jsou alfou a omegou celého těžebního rigu. Proto jejich optimalizaci považuji za jednu z nejdůležitější věcí. Co možná většina běžný uživatelů PC neví, tak grafické karty mají svoje vlastní BIOSy. Podobně jako třeba základní deska. BIOS je program, který řídí a nastavuje funkce grafické karty. Pracuje s informacemi jako je frekvence jádra, frekvence paměti apod.

To je první místo, které je třeba trochu poštelovat. GPU s běžným BIOSem v továrním nastavení jsou určené primárně k hrají her. Jenomže hraní her má trochu jiné nároky na grafickou kartu než těžení. Z toho důvodu je třeba BIOS karty a následné taktování udělat tak, aby bylo co nejlepší pro těžbu kryptoměn.

Přehrát jednu verzi BIOSu v grafické kartě za jinou není těžký úkol. Problém nastává, když potřebujeme novou verzi BIOSu sami modifikovat. Na různé druhy grafických karet fungují různá nastavení. Paradoxem je, že třeba závisí i na takovém „detailu“ jako je výrobce paměti grafické. Bystřejší z Vás si možná začaly na eshopech s elektronikou všímat, že některé grafické karty mají v názvu (Samsung memory) a stojí o pár stovek víc. To je proto, že s pamětmi této značky můžete dosáhnout o něco lepší výsledků při přetaktovávání a také lepší stabilitu.

Stabilita je totiž naprostý základ. Nikdo z nás nechce rig každých pár desítek minut restartovat, že mu díky přetaktování vypadala nějaká grafická karta. Potřebujeme, aby rig běžel na maximální výkon, 24/7 a tak nějak si žil svým životem.

Pojďme ale zpátky k tomu BIOSu. V předchozím díle, kde jsem rozebíral software pro těžbu kryptoměn, jsem psal, že využívám kombinaci operačních systémů Windows a ethOS. Právě na Windowsech provádím flashování grafických karet. Jak na to?

V první řadě si stáhněte prográmek GPU-Z. V něm uvidíte jakou paměť ve své grafické kartě máte.

Za druhé si stáhněte program ATI Flash. To je speciální program, který Vám umožní nahrát BIOS do Vaší GPU.

Za třetí si stáhněte program Polaris Bios Editor. To je software, pomocí kterého budete moct modifikovat svůj stávající BIOS.

Těch programů je třeba víc, ale tohle je takový základ. Kompletní popsání procesu úpravy BIOSu by bylo poměrně náročné. Navíc jak jsem již řekl, tak pro každou kartu je ten postup jiný a funguje něco jiného. Na internetu je však spousta solidních návodů. Níže pár odkazů jak na to:

Důležitá rada. Vždy si přes ATI Flash zálohujte původní BIOS! Kdyby se cokoliv pokazilo, tak ho můžete jednoduše nahrát zpátky a můžete vyzkoušet jiné nastavení.

Pokud máte nahraný BIOS, tak je čas na OverClocking. To jsem poměrně detailně popsal v minulém díle, kde pomocí ethOSu můžete měnit frekvence paměti, jádra a napětí na grafické kartě. Je to poté již taková mravenčí práce, ale cílem by mělo být, aby jste dosáhli co nejvyššího hashratu, stabilně a s co nejmenší spotřebou. Pokud jste taktování přehnali tak to poznáte většinou během pár minut, že u grafické karty začne klesat hashrate a po chvilce vypadne úplně. Není poté nic jednoduššího než takty ubrat a kartu znovu testovat. Někdy se však může stát, že než karta vypadne, tak to trvá hodiny a někdy i celý den. Po úvodním nastavení grafických karet tedy svůj rig řádně monitorujte, zda vše běží tak jak má.

Chlazení a odvod tepla

Chlazení je velice důležitou součástí celého procesu těžení. Teplota má totiž v první řadě vliv na životnost Vašich komponentů, ale také na stabilitu. Když jste například stavěli rig v zimě, tak nebyl obecně takový problém s chlazením. Nicméně pokud jedete svůj overclock karet hodně na hraně (na čemž není nic špatného), tak díky rostoucím teplám s blížícím se létem se může stát, že Vám najednou začnou vypadávat GPU, které měsíce běžely úplně bez problému. Může to být právě způsobené zhoršením chlazení.

Je zajímavé pozorovat inzeráty na různých miningových bazarech, jak lidé začínají prodávat svoje 3 měsíce staré rigy, protože je nedokáží uchladit doma v pokojíčku. To je IMHO dobrá příležitost pro nákup. Pokud máte vyřešené zázemí a těžbě kryptoměn dlouhodobě věříte.

Níže uvádím pár typů jak chlazení řešit. Od těch základních až po ty složitější.

1. Základem jsou větráčky na grafických kartách. Těm můžete zvýšit otázky a tím i efektivitu chlazení. Je to však krátkodobé řešení, protože jestli máte problémy s chlazením na nižších otáčkách, tak je dost pravděpodobné, že je časem budete mít i na vyšší otáčkách. Pak například bude venku 5 dní v kuse 30+ stupňů a vy už nebudete moct přidat.

2. Prach. Ne prachy, ale prach. To je velký nepřítel. Pokud máte svoje rigy v prostoru, kde je prašno, tak i po několika týdnech už budete mít v pasivních chladičích svých GPU slušný nános prachu. To samozřejmě zhoršuje efektivnost chlazení. Co s tím? Jednoduše rig občas zastavte a karty například kompresorem ofoukněte. Tím by teploty měly o něco poklesnout. Hlavně používejte k čištění vysavač! 😀

3. Mezery mezi grafickými kartami v rigu. Tohle vidím jako zásadní problém, když koukám na fotky rigů, které mají mezi jednotlivými grafikami odstup třeba jen 2 centimetry. To se pak není čemu divit, že se rig blbě chladí. Ve třetím díle tohoto mining serialu jsem psal o tom, že bych osobně dával mezeru mezi kartami minimálně 7 cm. Méně fakt ne. Ano, rig bude o něco málo větší, ale těch pár centimetrů nevnímám jako velký problém vzhledem ke značenému benefitu v podobě lepší teploty na každé grafické kartě.

4. Chlazení polohou. Místnosti s dobrou cirkulací vzduchu jsou základ. Například místnost, kde máte napříč místností okna, která můžete otevřít, aby místností neustále procházel čerstvý vzduch. Další možností může být umístění rigů do kamenných baráků/místností. V takových prostorech je chládek i v létě a rigy se tam chladí velice dobře. Vlastní zkušenost.

5. Klasické větráky na nožičkách jsou dobrým základem. Můžete díky nim nasměrovat horkých vzduch pryč od grafických karet a hnát ho směrem k ventilaci/oknu/chodbě apod. Takový větrák má navíc velice nízkou spotřebu, takže vás nebudete ani bolet na účtu za elektriku. Prostě dobrý poměr cena/výkon.

6. Trubkové ventilátory. To už je lehce pokročilejší záležitost, ale velice efektivní. Vždy jsem si myslel jak jsou tato zařízení drahá, ale není tomu tak. Za pár tisícovek můžete svoje chlazení posunout na úplně jiný level. Pokud nevíte jak to vypadá, tak tady to trochu punkově ukazuje jeden týpek – https://www.youtube.com/watch?v=gCw7ym1Sp40. Jednoduše odvádíte trubkami zbytkové teplo pryč od svých rigů.

Tohle jsou takové normálně způsoby chlazení, které bude využívat běžný smrtelník. Samozřejmě vše se odvíjí od toho kolik rigů máte. Pokud máte obrovskou farmu se stovkami grafických karech, tak už nad chlazením musíte přemýšlet daleko více. Ono to se nezdá, ale to ztrátové teplo je opravdu velké a s počtem karet se samozřejmě exponenciálně roste. Osobně se snažím svoje grafické karty držet v průměru do 50 stupňů a to i v těch nejvíce teplých dnech. Běžně se tedy pohybuji okolo 40 – 45 stupňů. Jedu overclock karet dost na hraně a potřebuji je tedy pořádně chladit, aby byly stabilní. Zatím mi to takhle funguje a nestěžuji si.

Případně to můžete udělat jednoduše takto. Co se s tím srát:

chlazeni-pocitace

Spotřeba elektřiny

Ach ta elektřina. Když po hektickém prosinci 2017 a následném lednu 2018 šlo Ethereum cenou dolů, tak cena elektřina najednou začala být docela problém a v poměru s vytěženým ETH už to přestalo tak pěkně vycházet. Co s tím můžete udělat? Pokud máte rigy doma a nemáte nějaké tepelné čerpadlo/bojler/elektrické topení, tak máte klasický tarif elektřiny, kde platíte přibližně 4,2 Kč / kWh. To je opravdu hodně.

Dobrým řešením je najít si nějaký sdílený pronájem v okolí Vašeho bydliště, kde je cena elektřiny levnější. Osobně to mám takto řešené a nemohu si stěžovat. U pronájmu bych doporučoval s vlastníkem sepsat smlouvu, aby jste mu tam rigy neodvezli, on zamkl dveře a vy už jste se k nim nikdy nedostali. A ono se nemusí jednat ani o žádné profi prostory. Stačí jednoduše lokalita, kde mají velký příkon, levnou elektřinu a aspoň trochu řešené chlazení.

Spotřebu elektřiny můžete také optimalizovat měnou, kterou těžíte. Například CryptoNightV7, na kterém běží Monero má o cca 30% nižší spotřebu než Ethash. Tzn. pokud si počítáte profitabilitu těžení přes různé kalkulátory, tak nezapomeňte v případě těžení Monera (nebo jiného coinu, které běží na CryptoNightuV7) snížit spotřebu přibližně o 30% oproti tomu s čím počítáte u Ethashe.

Dalším faktorem jsou samozřejmě grafické karty, které používáte a to jak je taktujete a jaké na nich volíte napětí. Samozřejmě čím více na grafice snížíte napětí, tak tím méně bude papat elektřiny. Jenomže to zase můžete mít vliv na stabilitu karty. Je to takový začarovaný kruh a je třeba si s tím trochu pohrát. Jak jsem již zmínil několikrát, tak cílem je nalézt rovnováhu mezi nízkou spotřebou, vysokým hashratem a stabilitou.

Ve druhém díle o výběru hardwaru na těžbu kryptoměn je popsáno jak důležitá je kvalita zdrojů a zde to znovu zopakuji. Pokud máte zařízení, které běží 24/7, tak je nesmysl kupovat zdroje zdroje s účinností Silver, Bronze apod. Minimálně bych kupoval vždy aspoň Gold a nebo ideálně Platinum. Z dlouhodobého hlediska se to určitě vyplatí. Navíc pokud ještě nemáte úplně levnou elektřinu, tak by jste nad tímto měli přemýšlet 2x tolik.

Duální těžba

Poslední část bych rád věnoval duální těžbě. Je to zajímavá možnost jak ještě o trochu více navýšit svoje příjmy z těžení. Vyplatí se to to? O co se vlastně jedná? V první řadě je třeba pochopit, že Ethash jakožto těžební algoritmus Etherea pracuje s pamětí grafické karty. Některé těžební algoritmy však používají k těžení grafický čip. Příkladem můžete být kryptoměna Pascal.

Z toho vznikla myšlenka, že když se Ethereum těží z paměti, tak přece můžu zároveň těžit i jinou měnu z grafického čipu, ne? Je to přesně tak. Má to však pár úskalí. Při duální těžbě se zvyšuje spotřeba elektřiny Vaší grafické karty. Je to logické, protože využívá naplno jak paměť, tak i grafický čip. Růst spotřeby je přibližně o 20 – 30%, což není úplně málo. Je tedy důležité si spočítat, zda se vůbec taková měna vyplatí vzhledem ke spotřebě energie duálně těžit.

Spotřeba elektřiny však není jediným negativním faktorem duální těžby. GPU se také více zahřívají a je třeba je více chladit. Což má vliv na stabilitu a další věci, které jsou zmíněné výše. Dalším negativním faktorem je i to, že duální těžení můžete snižovat hashrate na těžení primárního coinu. V našem případě Etherea. V ethOSu existuje parametr s názvem -dcri, který určuje balance mezi těžbou coinu z paměti a z grafického čipu. Musíte najít tedy to správné číslo, které Vám zaručí, že obě měny budete těžit co možné nejefektivněji. Obvykle to chcete udělat tak, aby se u primárního coinu (v našem případě ETH) téměř nesnížil hashrate a zároveň byl i solidní hashrate na sekundárním coinu těženém z grafického čipu.

To je z tohoto pětidílného seriálu o těžbě kryptoměn všechno. Snad Vám to něco dalo a budu se těšit na Vaše komentáře <3

O autorovi Milan Pichlík

5 komentářů: “Jak na těžbu kryptoměn: V. Optimalizace pro maximální výkon”

  1. Pavel napsal:

    Super série, kdysi jsem se počítačema živil, počítače si zásadně sám stavím, ale tohle je pro mě španělská vesnice 🙁 Mám jednu pravděpodobně stupidní otázku – kam se připojuje monitor, na jakoukoliv grafickou kartu..? Předem děkuji za odpověď.

    • Milan Pichlík napsal:

      Díky moc 🙂 monitor lze připojit přímo do desky (HDMI / VGA – záleží na druhu desky) a nebo do kteréhokoliv grafické karty. Je to jedno.

  2. K.J. napsal:

    Dobrý den,

    diky za prima clanek, sam jsem clovek, ktery hleda vlastni cesty…
    Rad bych zacal jako „nepolibeny“ tezbou s pomoci GPU.
    Jiz jsem leccos nacetl a aktualne premyslim o zakoupeni nejakeho „starsiho“ tezebniho RIGu za optimalni cenu. Nicmene co jsem vsemozne videl a cetl technicke specifikace, tak to aktulane nijak zazracne levne nevychazi.
    Vim, ze aktualni tezba s pomoci „PC“ je znacne neefektivni v porovnani s cenami elektriny, ale rekneme, ze pokud se vejdu do 2kW s odberem,
    tak bych tuto polozku nemusel primo resit.
    Je tedy otazkou zda-li se vyplati koupit nejaky scondhand RIG anebo si postavit NOVY ikdyby jen s mene kartami v ramci budgetu, ktere pozdeji doplnim (az si na ne RIG vydela…).

    Je mozne si napsat pres EML nez sem do blogu?
    Diky.

    • Milan Pichlík napsal:

      Stavba vlastní mašiny je hodně náročná, ale dost se toho naučíš. Naučíš se jak řešit problémy, když ti něco nejde atd. Když si koupíš hotový rig a něco se ti rozsype, tak vůbec nebudeš tušit jak to fixnout. To je velká nevýhoda. Klidně se mi ozvy na email. 🙂

      Ať se daří!

  3. D.H. napsal:

    Dobrý den,
    myslím, že tato série je výborná a dost nadčasová. I když byl tento článek psán před více jak 2 lety tak jsou informace pořád relativně aktuální. S tím je spjatá aji moje otázka. Věnujete se pořád této problematice a měl byste čas na nějaké rady přes E-mail? Posledních pár týdnů jsem se začal o toto téma velice zajímat a zvažuji zprovoznění vlastního Rigu.
    Děkuji za tento článek a odpověď.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *